Václav Ostrožlík
Rozhovory | 18.10.2011
Vaškovi je 17 let, na klavír hraje od 5 let. V minulých školních letech se díky svému talentu umístil úspěšně v několika klavírních soutěžích. Vyniká i jako klavírista v jazzovém orchestru MUSICALE-band a je výborným korepetitorem, kdy doprovází své spolužáky ve škole. Svůj sólový koncert připravuje pod vedením svého p. učitele Zdenka Kroutila a pozve si také hosty. Své kamarády z jazzové kapely, nebo také své vrstevníky – klavíristy, se kterými si zahraje čtyřruční skladby. V následujících řádcích čtenářům poskytneme také rozhovor s Václavem, ve kterém bychom tohoto mladého klavíristu naší školy, rádi představili.
Studuješ na střední škole, máš určitě spoustu povinností. Klavír je pro Tebe koníček. I přesto, že jsi nezvolil konzervatoř, kolik času mu každý den věnuješ?
Cvičím nepravidelně, tak asi půl hodiny denně, ale poslechem hudby trávím skoro celý den.
Klasika, nebo populární hudba? Co Tě přitahuje více, co je pro Tebe zajímavější?
Raději mám populární hudbu, ale není na škodu si zahrát i klasiku.
Věnuješ je i jazzové hudbě a improvizaci. Je to pro Tebe inspirativní?
Inspirativní to určitě je, hlavně mě to hodně baví. Improvizace je o hodně zajímavější než přehrávání naučených skladeb, rád v improvizaci rozvíjím, co mě napadne.
Čtyřruční hra na klavír je bezpochyby neméně zajímavá jako sólová hra. Jaký na to máš názor?
Přináší to úplně nové možnosti hry na klavír, i spolupráce dvou lidí za klavírem je těžší, než sólová hra. Každopádně ve výsledku, když se všechno povede, zní klavír mnohem plněji.
Jaký máš názor na klavírní soutěže?
Myslím, že je to velká motivace a i možnost porovnání s ostatními je hodně dobrá. Tím se člověk učí přijímat, že někdo může být lepší.
Sám jsi se účastnil klavírní soutěže ve školním, okresním i krajském kole. Jak bys popsal své pocity a co Ti tyto zkušenosti daly?
Před okresním kolem jsem se docela bál, ale po první skladbě už jsem byl klidný. Krajské kolo už jsem si jel spíše jen užít a zjistit, na co mám. Bylo hodně dobré slyšet i ostatní. Byli fakt dobří.
Popiš nám pocity, jaké prožíváš před vystoupením a poté při samotné hře na veřejném koncertě?
Před vystoupením se snažím nemyslet na to, jak zahraji a být v klidu. Trému občas mám jenom, když přicházím ke klavíru a vidím všechny ty lidi v sále. Jakmile začnu hrát, už jsem většinou klidný a užívám si skladbu.
Měl jsi možnost několika konzultací na konzervatoři v Opavě. Jaké pocity máš z práce s p. profesorkou Orianou Šenfeldovou? Dalo Ti to nějaké nové zkušenosti?
Určitě je hodně přínosné pracovat i s jiným učitelem. Ta paní profesorka se klavírní hudbě věnuje celý život. Všimne si třeba jiných věcí ve hře, které mi pomůžou opravit chyby nebo lépe pojmout skladbu jako celek. Moc se mi líbilo, jak velký důraz klade na charakter jednotlivých částí skladeb, aby celková skladba nebyla nudná, ale zajímavá a kontrastní.
Natáčíme si ve škole CD. Máš raději tuto puntíčkářskou práci na detailech, které se musíš snažit zahrát co nejlépe nebo hru „živě“ pro lidi, pro publikum?
Určitě mám víc rád hru živě. Nejen, že nevadí tolik případné chyby, ale taky hned po vystoupení slyšíte reakci publika, což při natáčení CD není.
Jsi spokojený se svým učitelem klavíru ?
Moc. Je skvělé mít učitele, který je jen o pár let starší než já, navíc umí člověka hodně namotivovat.
Chtěl bys třeba také jednou učit děti hře na klavír. Třeba jen tak, v rodině někoho něco naučit?
Časem možná ano, jen nevím, jestli bych na to měl dostatek trpělivosti.
MUSICALE ti umožní Tvůj samostatný klavírní recitál. Oslavíme tím i Tvůj absolvenstký rok studia v naší škole. Co Ty na to?
Už se moc těším, bude to výzva, ale určitě i zábava.
Pozn: a my se těšíme s Vaškem a všechny srdečně na jeho koncert zveme.
