Aneb jak vypadal konec školního roku v Musicale.

S blížícím koncem školního roku cítíme vždy  mírné napětí a začínáme se těšit na prázdniny. Máme po zkouškách,  a tak jsme vyrazili na divoký západ do westernové školy mezi indiány a kovboje. Učitelé coby drsní kovbojové měli pro mladší děti připravené odpoledne plné her a soutěží. Děti se vžily do indiánských rolí, někteří už dorazili v indiánském převleku a mohli jsme začít. Museli jsme odhalit zlého banditu, který se vydával za kovboje a všechny plakáty se svou podobiznou strhal. Na stanovištích si děti procvičovaly své dovednosti a znalosti - na plantáži sbíraly brčkem noty, na indiánské stezce poznávaly hudební nástroje, přenášely vodu v rytmu písní, vyráběli si své indiánské čelenky nebo poznávaly namalované lidové písničky.  Za každé správně splněné stanoviště dostaly kousek mapy, kterou na konci za pomoci šerifa složily, aby našly ukrytou truhlu, ve které byla poslední podobizna bandity. Pak už jen zbývalo označit toho správného kovboje/banditu, což se povedlo! Pak jsme si pochutnali na buřtech a hráli hry.

Do základních uměleckých škol obvykle chodíme jako diváci na předehrávky našich dětí a shovívavě či s hrdostí se díváme na to, jaké dělají umělecké pokroky. V soukromé ZUŠ Musicale se však rozhodli, že i rodičům dají zakusit pocit trémy před zaplněným sálem a možnost užít si potlesk v záři reflektorů. Každý rok před Vánoci zvou děti s rodiči na tradiční „Rodinné muzicírování“. Nejinak tomu bylo vloni 14. prosince.
Aby dostali rodiče na pódium, zvolili k tomu velmi účinnou metodu – prostřednictvím dětí. Kdo z nás odolá, když syn nebo dcera přijde z hudebky s tím, že chce hrát společně s námi a že všechny ostatní rodiny už dávno nacvičují. Protože čest rodiny byla v sázce, neodolali jsme ani my. Setřeli jsme silnou vrstvu prachu z našich starých nástrojů a vzpomínali na základní akordy. Náš výsledek objektivně vzato nebyl nic moc, ale velice nás to bavilo a během podzimu nás to spojilo dohromady – byť jsme někdy nacvičovali i přes telefon.
Nejlepší ovšem bylo při společném setkání v Musicale sledovat různorodost vystoupení jednotlivých dětí a jejich příbuzných. Od klavírních „čtyřruček“, flétnových duetů, vánočních koled s doprovodem až například po úžasné vystoupení celé rodiny s dědečkem hrajícím skvělý jazzový klavírní doprovod nebo rytmické vystoupení několika bubeníků.
Děkujeme tímto Musicale za krásný hudební zážitek a za to, že nás vtáhli do hry. Slibujeme, že tento rok začneme s nácvikem dřív, abychom se v tak skvělé konkurenci nemuseli stydět.

Za rodiče žáků ZUŠ Musicale
rodiče Elbelovi

Ve čtvrtek 14. 12. v podvečerních hodinách jsme se my, rodiče žáků hudební školy MUSICALE, společně sešli s učiteli i dětmi na akci zvané rodinné muzicírování.
Rodiče byli učiteli osloveni s návrhem, aby si společně s dětmi nacvičili nějaké hudební vystoupení, které by všem na setkání předvedli. Samozřejmě to vyžadovalo nejen velkou dávku odvahy, ale i příprav, které se odehrávaly doma, několik dnů a týdnů před samotným vystoupením.

Setkání bylo fantastické. V hudební škole vládla komorní, přátelská a neformální atmosféra, tu a tam protkaná trémou a očekáváním, jak to dopadne a jak se to celé povede. Na jevišti se střídaly různé amatérské i profesionální formace tatínků, maminek a sourozenců, kteří si se svými ratolestmi nacvičili své hudební či pěvecké číslo. Bicí nástroje střídaly flétny, klavír zase kytary, bylo to pestré. Pořadí vystoupení se losovalo z vánoční čepice, tak aby to bylo spravedlivé a nikdo nepřišel zkrátka.

Nakonec čekalo všechny děti velké překvapení. Dostaly sladkou odměnu a poděkování za to, že to se svou rodinou tak pěkně zvládli. Jedno z dětí, které bylo náhodným výběrem vylosováno, získalo hlavní odměnu v podobě překrásného vánočního dortu. O ten se pak všichni podělili, olizovali se až za ušima…

Vystoupením však akce neskončila. Rodiče přinesli různé dobroty, které pak společně s dětmi a učiteli v družném hovoru mlsali. Byl to opravdu báječný večer, ve kterém se podařilo navodit radostnou náladu přicházejících Vánoc, atmosféru pospolitosti a pohody. Už teď se těším na další v roce 2018.

maminka Šárka Hermanová

V naší škole se snažíme vytvářet žákům prostředí, které jim možná připomíná domov, třída jako dětský pokojíček plný barev a příjemných obrázků – kde se hraje a zpívá . Z úst rodičů jsme již nejednou slyšeli – „vaše škole je jako jedna velká rodina“ Také česká školní inspekce školu označila jako školu s rodinnou atmosférou. Vizí naši školy je mj. také –„ vytvářet širší společenství učitelů , žáků a jejich rodičů“ /cit. ze ŠVP /
Nabízí se otázka, jak se taková vize dá ve školním prostředí uskutečňovat, nebo proč a čím to je, že se taková nevšední vize daří ve škole naplňovat, aby nezůstalo jen u prázdné fráze.
Takové společenství se utváří ve vztazích všech zúčastněných. Zpočátku jsme si mysleli, že rodiče našich žáků nebudou mít velký zájem na tom, účastnit se nad rámec svého volného času akcí a aktivit naší školy. Před několika lety se situace výrazně změnila, rodiče našich žáků se o školu pravidelně zajímají a pomáhají nám v mnoha oblastech. Velmi nás potěšilo, že nám rodiče nabídli svou pomoc při organizování letních hudebních táborů, které se konají díky manželům Pupákovým dodnes a mají mezi dětmi velkou oblibu. Tato spolupráce vyústila v loňském roce založením spolku Muzikálek, ten pomáhá škole zajišťovat mimoškolní aktivity, na nichž se podílejí učitelé Musicale, kteří tak mohou svým žákům nabídnout „něco víc“ než jen výuku ve škole.
Těší nás také zájem rodičů, kteří pravidelně navštěvují výuku svých dětí a pomáhají dětem v domácím „cvičení“. Z této spolupráce se postupně rozvinula vzájemná spolupráce, kdy učitelé pomohli při společném výběru a nácviku zvolené skladby. To byly momenty, kdy se v hodinách začalo muzicírovat. Některé výkony si přímo žádaly předvést se na podiu. A tak vznikala taková hudební setkání generací na podiu. Vznikla tradiční akce, která patří k nejkrásnějším ve školním roce. Ne náhodou se koná vždy v předvánočním čase, který přímo vybízí k takovému setkání. V prvních ročnících jsme podporovali sourozenecké dvojice či trojice dětí, kteří navštěvovali naši školu, postupně přibyly maminky a tátové, babičky i dědové. V prosinci 2017 vystoupilo celkem 41 zástupců 16rodin. 14. prosince 2017 se sál naší školičky zaplnil natolik, že jsme museli ještě přinést židle, abychom se tam všichni vešli. Protože všichni si zasloužili velký potlesk , dovolujeme si uvést i jejich jména: Artur Rusnak s maminkou, sestry Markéta a Klárka Michálkovy, Lukáš Iwoniak s tatínkem, sourozenci Elbelovi s tatínkem, Schindlerovi, Klárka Stillerová s tatínkem, celá rodina Stachovičova, Terezka a Emička Richterovy, Sestry Malchárkovy, Marek Suchánek s tatínkem, sestry Vanda a Nela Pavlištíkovy, Vratislavovi, sestry Meluzínovy s maminkou, Honza Pospěch s tatínkem a bratrem, Hermanovi, Hanička a Danek Tomáškovi, sestry Katka a Kája Vrobelovy.

Vážíme si toho, že dospělí odhodí ostych a přijdou si zkusit, jaké to je pro děti – vystoupit před publikem. Nadělili tak svým ratolestem a nám všem k Vánocům neopakovatelný zážitek a hezkou vzpomínku na celý život. Vystupující žáci byli po zásluze odměněni dobrůtkami, ti nejmladší z rodin si odnášeli lízátka a bonbóny, nejstarší účastník – děda Leoš získal čokoládového Mikuláše, každá rodina pak na památku obdržela pamětní list, který vytvořil známý karikaturista ze Studénky – pan Václav Šípoš . Novinkou byla také CENA DIVÁKŮ. Každoročně se do této úspěšné akce zapojuje celý tým učitelů Musicale, kteří připravili sváteční raut, na který mohli přijmout pozvání po skončení akce všichni posluchači v sále. A věřte – bylo to posezení pro nás všechny velmi příjemné. My učitelé jsme odcházeli ze školy s pocitem, že dávání a obdarování se netýká jen Vánoc, ale je součástí i běžných pracovních dnů v malé studenecké hudební škole. Děkujeme také rodičům, kteří připravili domácí dobroty pro občerstvení .

za tým SZUŠ Musicale p.uč. Zdeněk Kroutil, p. uč. Zuzana Andrýsková